Čína staví na uhlí a slunci zároveň. Jak se sjednocují její ambice?

Čína i nadále investuje biliony do obnovitelných zdrojů energie, ale zároveň pokračuje v rozvoji uhelné energetiky. Nejlidnatější stát světa tak volí zdánlivě paradoxní cestu vedoucí k energetické bezpečnosti a současně k plnění mezinárodních klimatických závazků.

Peking v letošním roce aktualizoval svůj pětiletý plán rozvoje, který definuje ekonomické a energetické směřování státu na příštích pět let. Mezi jeho klíčové prvky patří nebývale agresivní investice do obnovitelných zdrojů – především solárních a větrných elektráren. Zároveň však Čína nehodlá vzdát se ani jednoho kousku své uhelné energetiky. Tento zdánlivý rozpor vzbuzuje otázky jak u energetických analytiků, tak u klimatických aktivistů po celém světě.

Na první pohled to vypadá jako hádanka bez řešení. Největší producent skleníkových plynů na planetě chce být zároveň technologickým lídrem v oblasti čisté energie. Realita je však složitější. Čína potřebuje obrovské množství energie pro své obrovské populace a průmyslový sektor, a prostě nemůže přepnout výrobu přes noc. Uhlí dlouhodobě zůstává nejlevnějším a nejdostupnějším zdrojem energie, který Čína disponuje vlastními zásobami. Zároveň však Peking chápankých vydaných závazků z Pařížské dohody z roku 2015, kdy se zavázal omezit globální oteplování. Řešením je tedy paralelní strategie – postupně zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů bez prudkého útlumu uhelné energetiky.

Čínská strategie energetické diverzifikace má reálný dopad. Země se stala největším investorem do solárních a větrných technologií globálně. V loňském roce Čína sama nainstalovala více solárních kapacit než všechny ostatní země světa dohromady. Zároveň pokračuje v budování nových uhelných elektráren, zejména v méně rozvinutých provinciích, kde se podíl průmyslu tradičně opírá o fosilní paliva.

Energetika v Číně se tak stala symbolem napětí mezi ekonomickou prudencí a klimatickými aspiracemi. Řada zemí světa, které se zavázaly k agresivnějším cílům snížení emisí, sleduje čínský přístup se smíšenými pocity. Někteří jej vnímají jako pragmatické řešení pro veleveřejnost se staletou dependencí na uhlí, jiní ho vidí jako nedostatečné a pomalé. Jedním je však jisté – Čína svojí dvojí strategií určitě ovlivní budoucnost energetiky nejen v Asii.

Pro globální klimatický cíl má tento přístup značný důsledek. Pokud se Čína podaří snížit emise tím, že nahrazuje uhlí obnovitelnými zdroji, bude to mít obrovský vliv na celkové globální tendence. Naopak, pokud bude Čína nadále stavět uhelné elektrárny v tak velkém měřítku, veškeré snahy ostatních zemí mohou být jen minimálně účinné. Energetická budoucnost Číny se tak stává nejdůležitější proměnnou celoplanetárního klimatického vývoje.

Zdroj: OilPrice.com

Rubrika: Akciové trhy