Čína se chystá: jak se brání před kolapem příměří v Hormuzském průlivu

Příměří mezi USA a Íránem se hroutí a s ním rostou ceny ropy. Čína přitom aktivně hledá způsoby, jak ochránit svou energetickou bezpečnost a zmírnit dopady eskalace na Blízkém východě.

Situace v Hormuzském průlivu se dramaticky zhoršuje poté, co se americká-íránská dohoda o příměří rozpadá. Spojené státy tento týden znovu zavedly námořní blokádu íránských přístavů a zahájily nové letecké údery na četnější cíle podél íránského pobřeží. Teherán na to reagoval atakami na tankery, které se průlivem pohybují bez jeho povolení. Cena ropy Brent, která během trvání czerwcové mírové dohody klesla do середiny 70 dolarů za barel, nyní prudce vzrostla nad 85 dolarů – nejvíce od doby podepsání příměří.

Mezi státy, které tyto geopolitické turbulence sledují s největší pozorností, patří právě Čína. Jako jeden z největších importérů ropy na světě a státu, jehož ekonomika silně závisí na energetických zdrojích ze Středního východu, si Peking nemůže dovolit nechat se překvapit. Hormonský průliv je jednou z nejdůležitějších strategických tras globálního obchodu – denně tudy projde asi třetina veškeré námořní obchodované ropy. Jakákoliv přerušení dodávek by mohlo mít pro čínskou průmyslovou kapacitu fatální následky.

Diverzifikace energetických zdrojů je první a nejdůležitější obranou, kterou Čína aktivně prosazuje. Peking v posledních letech výrazně zvýšil nákupy ropy z Ruska, Kazachstánu a dalších zemí mimo Blízký východ. Zároveň investuje masivní prostředky do obnovitelných zdrojů energií a jaderné energie, aby snížil svou závislost na dovozu fosilních paliv. Tato strategie dlouhodobě chrání čínskou ekonomiku před cenovými šoky na globálních trzích.

Vojenská přítomnost a bezpečnostní partnerství představují druhou linii obrany. Čína postupně posiluje svou vojenskou kapacitu v Indickém oceánu a vypraví více válečných lodí k ochraně svých obchodních tras. Zároveň si buduje vojenské základny v regionu a укрепляет bezpečnostní vazby s státy jako Omán a Spojené arabské emiráty, které mají přístup k Hormuzskému průlivu.

Strategické skladování a komerční rezervy jsou další klíčovou součástí čínské strategie. Peking vlastní rozsáhlé rafinérie a skladovací kapacity, které mu umožňují nakupovat ropu v obdobích nižších cen a vytvářet si tak vlastní zásobníky. Tímto způsobem se může lépe přizpůsobit krátkodobým výkyvům na trzích a není závislý na bezperušitém dodávkovém řetězci.

Nakonec Čína také aktivně prosazuje diplomatické řešení konfliktu. Jako signatář jaderné dohody s Íránem z roku 2015 má Peking zájem na tom, aby se napětí v regionu zmírnilo. Čínské diplomatické kanály pracují na tom, aby se obě strany vrátily k vyjednávacímu stolu a obnovily příměří. Stabilita v Hormuzském průlivu je pro Čínu totiž důležitější než jakýkoliv geopolitický zisk z konfliktu.

Ačkoliv se situace na Středním východě zdá být stále More napjatá, Čína se připravila na různé scénáře. Její komplexní strategie kombinující energetickou diverzifikaci, vojenské zabezpečení, komerční rezervy a diplomatické úsilí ji staví do relativně stabilní pozice, i když by se konflikt dále vyhrotil.

Zdroj: OilPrice.com

Rubrika: Akciové trhy