Brian De Palma o střižně ploše: Když režisér neví, co vlastně chce

Legendární režisér Brian De Palma velebí důsledné plánování a přesnou představu o finální podobě scény. Natáčení desítek variant jedné scény označuje za nástroj vykořisťování a znaménko režijní nejistoty.

Americký filmový tvůrce Brian De Palma patří mezi ty režiséry, kteří přesně ví, co si pod pojmem „coverage" představují – a právě proto jim tento přístup k natáčení hluboko vadí. V jednom z posledních rozhovorů legendární scenáristou a režisérem kritizuje běžnou praxi snímání desítek variant téhož záběru či scény, kterou filmaři běžně pořizují proto, aby měli v střihně co nejvíce možností k výběru.

Pro De Palmu je takovýto přístup vlastně přiznáním porážky režiséra. „Coverage? To je pro mě jako sprosté slovo," prohlásil v rozhovoru, který rezonuje jeho dlouhodobou filozofií práce s kamerou. Podle jeho názoru by měl režisér přesně vědět, jak bude scéna vypadat ještě dřív, než se natáčení začne. Pokud si totiž není jistý a potřebuje desítky možností, znamená to, že nemá jasnou vizi díla, kterou vytvořit chce.

De Palma se stal slavný právě svým precizním a často geometrickým přístupem k obrazu. Jeho filmy jsou známé promyšleným kameramanským řešením, která se objevují již v první verzi – bez zbytečného natáčení zbytečných variant. Tím se liší od moderního trendu, kdy se na filmech pracuje během střihu spíše než během přípravy natáčení. Tvůrci si tak vytváří luxus volby v postprodukci, což De Palmu připadá jako lenost a nedůslednost.

Lze namítnout, že moderní hraní a digitální technologie umožňují filmaři pracovat flexibilněji a experimentovat i během natáčení. De Palma však představuje starou školu, kde byla příprava a storyboard zásadní. Jeho kritika se tak zasadila hluboko do otázky, jak moderní filmůvci přistupují k tvorbě – zda jít cestou precizního plánování, nebo se spíše vrhat do natáčení s vírou, že se vše vyřeší později v úpravně.

Tento názor ovšem není jen pouhou teoretickou úvahou. Jde o zásadní filosofii, která De Palmovy snímky odlišuje od mnoha současných děl. Zatímco režiséři jako Christopher Nolan nebo Steven Spielberg si také cení důkladné přípravy, mladší generace filmů často spoléhá na zkušenosti zdravého rozumu a improvizace v průběhu natáčení. De Palma se tak svou kritikou „coverage" stavěl na odpor celému trendu, který považuje za známku stresu a nejistoty v režii.

Zajímavé je, že De Palova kritika se objevuje v čase, kdy se filmový průmysl snaží vyvažovat tradičnější přístup s novějšími technologiemi. Jeho slova však zůstávají výzvou pro každého režiséra – co vlastně filmování znamená, když se točí desítky variant jedné scény? Jde o flexibilitu, nebo o nedostatek jasné vize?

Zdroj: Slash Film

Rubrika: Filmy & Seriály