Autonomní bezpečnostní agenti bez kompletních dat? Hrozba, kterou ignorujete

Více než 12 procent zařízení v průměrné korporátní síti postrádá instalovaného bezpečnostního agenta, což vytváří kritická bezpečnostní rizika. Nový průzkum upozorňuje na závažnou mezeru v ochraně, kterou mnohé české firmy ani nevědí, že mají.

Slepé skvrny v digitální bezpečnosti se stávají jedním z největších problémů moderních bezpečnostních týmů. Výzkum Axonius Actionability Report z roku 2026, který provedl институт Ponemon v součinnosti se 662 IT a bezpečnostními specialisty, přinesl konkrétní čísla na dlouhodobý problém. V průměrné inventáře složené ze 298 000 zařízení chybí bezpečnostní agent u 12,7 procenta všech počítačů a mobilů.

Pokud zařízení nemá nainstalovaného agenta, nejedná se jen o technický detail. Žádná správcovská konzole ho nemůže sledovat, žádný nástroj jej nemůže chránit a žádný systém nemůže hlásit jeho absenci. Tímto způsobem se z běžného počítače nebo notebooku stává pro útočníky ideální vstupní bod. Jestliže se v databází správy majetku objeví zastaralý záznam o zařízení, nikdy jej nikdo nespojí s realitou v terénu.

Proč se tento problém v českých firmách tak lehce přehlíží?

Bezpečnostní týmy tradičně pracují s předpokladem, že vědí o všech zařízeních v korporátní síti. Realita je však mnohem složitější. Zaměstnanec přestane používat starý laptop, nové zařízení se připojí přes Wi-Fi, kterou sítě nesledují, nebo pracovník jednoduše vypne synchronizaci se správcem. V těchto případech se zařízení „ztrácí" mimo dohled a bez bezpečnostního agenta se stává snadným cílem pro ransomware, viry nebo další kybernetické hrozby.

Axonius průzkum ukázal, že problém není náhodný – jde o systematickou mezeru v přehledu o vlastních aktivech. Firmy si nemusejí ani uvědomit, že v jejich síti existují nechráněná místa. V České republice, kde se zvyšuje počet kybernetických útoků rok od roku, může tato slepá skvrna způsobit vážné problémy.

Jak si ověřit, zda je vaše bezpečnostní infrastruktura připravena?

Prvním krokem je uskutečnit úplný audit zařízení. Překrížit je třeba data ze všech zdrojů – ze správcovských konsol, z DHCP logů, z Active Directory i z bezpečnostních nástrojů. Pokud se čísla neshodují, znamená to, že máte zařízení mimo dohled. Také je důležité pravidelně aktualizovat databázi správy majetku a zajistit, aby se z ní odstraňovala už nepoužívaná zařízení, která by mohla vytvářet falešné bezpečnostní anomálie.

Bezpečnostní týmy by měly implementovat řešení, která automaticky detekují nový hardware a zajišťují okamžitou instalaci bezpečnostního agenta. Bez kompletního přehledu o všech zařízeních v síti nemohou autonomní bezpečnostní agenti fungovat efektivně. Není možné bránit tomu, o čem nevíte, že existuje. Pokud chce vaše organizace skutečně chránit svá data a systémy, musí si nejdříve uvědomit, co všechno chce vlastně chránit.

Zdroj: VentureBeat

Rubrika: AI & Technologie