Arcibiskup Canterbury slibuje podporu stonásobku pro komunity postižené otroctvím

Sarah Mullallyová během návštěvy Ghany vyjádřila lítost nad účastí anglikánské církve na otroctví a potvrdila závazek vůči kontroverznímu fondu 100 milionů liber na pomoc zasaženým komunitám.
V historickém britském hradu na ghańském pobřeží, kde byly kdysi tisíce otroků africké národnosti zadržovány před transportem přes Atlantský oceán, se arcibiskupka Canterbury Sarah Mullallyová vyjádřila s hlubokým zármutkem. Svůj projev spojila s oficiálním признáním odpovědnosti anglikánské církve na brutálním systému transatlantického otroctví a zároveň potvrdila svůj osobní závazek vůči ambióznímu fondu v objemu 100 milionů liber.
Mullallyová, která v současné době vede anglickou státní církev, se během své návštěvy Ghany zastavila na místě bývalého britského hradu. Toto místo symbolizuje jednu z nejtemnějších kapitol evropské kolonizace – místo, kde tisíce otroků africké národnosti čekaly na svůj osudový osud. Arcibiskupka zde vyjádřila hlubokou lítost nad zapojením jejího náboženského společenství do jednoho z největších humanitárních zločinů v historii lidstva.
Finanční závazkek jako znak pokání
Finanční plán ve výši 100 milionů liber není podle Mullallyové pouze ekonomickým opatřením. Jedná se podle jejího vyjádření o symbolické gesto, které demonstruje hluboké křesťanské principy pokání a usmíření. Fond bude určen na podporu komunit, které stále nese historické následky otrokářské minulosti. Projekt však vzbuzuje v britské společnosti značné polemiky a diskuze o tom, zda je taková výše finančního příspěvku dostatečná a skutečně efektivní.
Arcibiskupka zdůraznila, že odpovědnost církve za historické provinění není jen o slovech nebo formálních prohlášeních. Je to o konkrétních činech, investicích a dlouhodobém partnerství s těmi, kteří trpěli následky tohoto systému. Během své návštěvy se Mullallyová setkala se představiteli místních komunit a diskutovala s nimi o tom, jak nejlépe využít prostředky z fondu tak, aby měly skutečný dopad na rozvoj a prosperitu zasažených oblastí.
Iniciativa arcibiskupky se řadí mezi rostoucí trend v mezinárodní společnosti, kdy historicky privilegované instituce a státy hledají způsoby, jak se vyrovnat se svou koloniální a otrokářskou minulostí. Anglikánská církev, která byla v minulosti hluboce spjata s britským imperialismem, tak v poslední době prokazuje vůli čelit své historii a nést odpovědnost za své rozhodování v minulosti.
Mullallyová vyjádřila přesvědčení, že pochopení a uznaní minulých křivd jsou nezbytné pro vytvoření spravedlivější a inkluzivnější budoucnosti. Fond by měl sloužit jako most mezi britskou společností a těmi, které byly historicky okradeny a zneužívány. Arcibiskupka věří, že tímto gestem anglikánská církev prokázala svou odhodlanost k vytváření lepšího světa, založeného na principech slušnosti a solidarity s těmi nejslabšími.
Zdroj: The Guardian World
Rubrika: Svět