Anime již není jen pro fajnšmekry: Jak se mění médium v éře globální dostupnosti

Anime se z marginální subkultury proměnilo v celosvětový fenomén dostupný širokým masám. Jaké má tato transformace důsledky pro budoucnost tohoto jedinečného uměleckého média?

Před dvěma dekádami měli příznivci anime v evropských zemích podstatně obtížnější pozici než dnes. Získat přístup k novým epizodám znamenalo často koupit drahé importy na DVD, hledat nelegální stream nebo se spoléhat na komunitu nadšenců, která obsah ručně překládala. Dnes si můžete otevřít Netflixem, Crunchyroll či jinou streamovací platformu a mít k dispozici obsáhlý katalog, ze kterého si bez omezení vybíráte. Anime se z neoniche zájmu transformovalo v kulturní fenomén, který sledují statisíce diváků v česku i celosvětově.

Tento průlom má však jednu podstatnou otázku: Jak se změní samotné anime, když už není jen pro entuziasty, ale pro všechny? Kdy byla anime stále malým segmentem trhu, měla svobodu experimentovat, riskovat a tvořit obsah pro velmi specifické publikum. Tvůrci nemuseli všem líbit a mohli se soustředit na kvalitu pro ty, kterých se jejich tvorba týkala. Malé japonské studia investovala do projektů, které už nikdy nezískaly masivní sponzoring, ale získaly věrné příznivce na celém světě.

S růstem globální popularity přicházejí však i změny ve financování a produkci. Velké streamovací služby nyní rozhodují, jaké anime se vytvoří, a jejich cílem je samozřejmě maximální dopad na co nejširší publikum. Znamená to, že se obsah často přizpůsobuje hlavnímu proudu – více akce, více senzace, méně experimentace. Příběhy se zjednodušují, aby byly přístupné publiku bez znalostí japonské kultury. Anime, které kdysi oslňovalo svojí jedinečností a odlišností od западниho mainstreamového obsahu, se postupně více přibližuje standardům hollywoodské produkce.

Není však všechno špatně. Větší dostupnost znamená i více peněz v průmyslu, lepší podmínky pro japonské animátory a příležitost pro nové tvůrce, aby se prosadili. Anime studios získávají rozpočty, o kterých se jim mohlo pouze zdát, a mohou vytvářet ambiciózní projekty s vysokou produkční hodnotou. Paradoxně tak globalizace vede jak k demokratizaci médiuml, tak současně k jeho postupné homogenizaci.

Klíčová otázka, která animační průmysl čeká v příštích letech, zní: Podaří se jemu zachovat svou specifickou identitu, kterou si budují budoucí generace tvůrců, nebo postupně splyne s globálním hollywoodským stylem? Odpověď pravděpodobně nebude černobílá. Nejspíše budeme vidět dva proudy – mainstream anime pro širší publikum a alternativní projekty pro ty, která si přejí autentičtější a experimentálnější obsah. V každém případě se anime vzdaluje ze svého marginálního stavu a vstupuje do nové éry, kde bude muset balanciovat mezi uměleckou integritou a komerčním úspěchem.

Zdroj: ScreenRant

Rubrika: Filmy & Seriály