Albánský flamingový západ: Jak velkopodnikatelé přepisují pravidla ochrany přírody

Nejrozsáhlejší reálitní a turistické projekty na pobřežích už nepřijímají standardní podmínky. Albánie se stala symbolem problému, kdy globální investoři vyžadují výjimky z pravidel a získávají si политицkou ochranu navzdory environmentálním hrozbám.

V Albánii probíhá tiché drama, které se odehrává podél břehů Jaderského moře. Tam, kde kdysi hnízdily vzácné ptáky, zejména kriticky ohrožení flamingy růžoví, se nyní rozmáhají velké stavby hotelů a rezidenčních komplexů. Není to příběh běžného souboje mezi ekonomickým rozvojem a ochranou přírody – je to příběh o tom, jak se mocní investoři dokáží vyvlastňovat zákonů a získávat si státní ochranu, která by měla chránit přírodní bohatství.

Nová pravidla hry pro investory

Největší turisticko-nemovitostní megaprojekty už nepřichází s tím, že by se podřídily místním předpisům a ochranářským normám. Naopak si nesou svou vlastní agendu – žádají si tzv. speciální investorský status, který jim umožňuje obejít standardní procesy. Vlastníci projektů si vyjednavají změny právních norem, která by měla chránit nejcennější přírodní lokality, a dokáží si vynutit státní svolení, přestože местní veřejnost nebo biologové vyjadřují vážné obavy. Albánie se stala nejzvučnějším příkladem tohoto problému, ale jde o trend, který se opakuje na pobřežích po celém světě.

Selhání místní správy a mezinárodní normálů

Podstatou problému není pouze jednotlivá rozhodnutí lokálních či národních úřadů. Jde o systémové selhání governance na více úrovních. Investiční fondy a developerské společnosti si nyní osvojily stratégii, která funguje: najdou státy s nedostatečnou institucionální kapacitou, nabídnou jim příslib ekonomického růstu a pracovních míst, a poté postupně získávají výjimky z právní ochrany. Státy tak ochotně přepisují své vlastní zákony, aby uspokojily lobby globálních hráčů, kterým se příroda a místní zájmy zdají být jen překážkou.

Albánie není osamocena

Albánský případ s flamingy a pobřežními projekty není isolovanou chybou. Stejný scénář se odehrává od Středozemního moře přes Karibik až po Asii. Všude tam, kde se setkávají atraktivní pobřežní pozemky, slibované zahraniční investice a slabší vymáhání práva, objevují se megaprojekty s požadavkem na „speciální zacházení". Governance fail, jak jej můžeme nazvat, je globální. Jde o systém, který si prostě neuvědomil – nebo nechce uvědomit – že největší hodnotu představuje právě to, co chce podnikatelům padat do cesty: čistá příroda a biodiverzita.

Varování pro budoucnost

Případ Albánie a jejích flaminků je důležitým varováním. Když si investoři začnou bez překážek měnit právní rámec a státy jim to dovolí, zbývá jen čekání na moment, kdy se proměna krajiny stane nevratná. Na pobřežích se přitom rozhoduje o budoucnosti nejen turismu, ale i celých ekosystémů, které mají hodnotu, kterou žádný hotel nikdy nevygeneruje.

Zdroj: Skift

Rubrika: Cestování