Aktivista obviněn ze zločinu poté, co dal agentovi kód, kterým smazal data ze svého telefonu

Americká vláda postavila pod soud člověka, který během kontroly na hranici údajně použil bezpečnostní kód na své chytré zařízení s cílem smazat osobní data. Státní zastupitelství to klasifikuje jako případ destrukce důkazů.

Případ, který rozdělil právní komunitu i odborníky na digitální práva, se týká aktivistky, kterou federální agenti zadrželi na letišti během rutinní kontroly. Podle obvinění z roku 2023 aktivista zadal své bezpečnostní heslo - tzv. kód duress - který automaticky smazal veškerá data ze svého telefonu. Americká vláda tvrdí, že se jedná o nelegální ničení důkazů během státního vyšetřování.

Koncept kódu duress představuje zajímavou právní a etickou otázku. Jedná se o bezpečnostní funkcionalitu dostupnou na některých zařízeních, která v případě zadání speciálního hesla místo normálního přístupu vymaže všechna citlivá data. Původně byl tento mechanismus vyvinut jako ochrana uživatelů žijících v autoritářských režimech či hrozících jim fyzických násilníků. Aktivista podle vlastního tvrzení používal tuto funkci běžně jako součást své celkové bezpečnostní strategie.

Federální státní zástupce argumentuje, že záměrné smazání dat během policejního zadržení a výslechu představuje obstruction of justice - tedy bránění v průběhu spravedlnosti. Toto tvrzení lze potlačit zákonnou povinností osob chránit své vlastní zařízení a osobní data. Obvinění však tvrdí, že v okamžiku, kdy se osoba dostane do zájmu státu v rámci oficiálního vyšetřování, ztrácí právo na autonomní správu svých dat.

Právní odborníci se značně rozcházejí v názorech na tento případ. Některé skupiny zabývající se ochranou soukromí a digitálními právy tvrdí, že uživatelé mají fundamentální právo na šifrování a ochranu svých dat, včetně možnosti jejich úplného vymazání. Na druhé straně státní zastupitelství argumentuje, že pokud je zařízení relevantní pro trestné řízení, jeho vymazání porušuje povinnosti vyplývající z právního řádu.

Případ ilustruje rostoucí napětí mezi právem na soukromí v digitálním věku a vynucováním právního řádu. Předstihuje také otázky o povinnosti předávat přístup do svých zařízení státním orgánům a o tom, zda může být pasivní smazání dat považováno za agresivní kriminální čin. Rozhodnutí soudu by mohlo mít značné důsledky pro chápání digitálních práv v Americe, zejména v kontextu mobilních zařízení a jejich zabezpečení.

Čeští právníci si všímají, že podobné právní otázky budou postupně vznikat i v České republice a Evropské unii, kde jsou digitální práva a ochrana soukromí stále více v centru pozornosti právního systému. Zatím se zdá, že českému právnímu řádu chybí jednoznačná regulace takových případů, čímž se mohou stát potenciálními zdroji právních sporů i v budoucnosti.

Zdroj: Ars Technica

Rubrika: AI & Technologie