Agroturistika mezi zemědělstvím a hoteliérstvím: Proč potřebuje vlastní architektonickou identitu

Agroturistika není jen zemědělství s postelemi pro hosty, ale zcela nový typ stavby, který kombinuje produkci s pohostinností. Čeští architekti a investor stojí před výzvou definovat její vlastní architektonické principy.

Rostoucí trend agroturistiky v České republice a celé Evropě přináší nový fenomén, který se vymyká tradičním kategoriím staveb. V posledních letech se setkáváme s projekty, které nejsou ani klasickými zemědělskými stavbami, ani klasickými hotelovými komplexy. Jde o hybridní prostory, kde se zemědělská produkce setkává s turismem a pohostinností. Architektonické řešení těchto staveb je však stále často přebírá někdy ze zemědělské tradice, někdy z cestovního ruchu – zřídka když je to promyšleného řešení, které by reflektovalo skutečnou funkci agroturistického provozu.

Agroturistika představuje specifickou kombinaci více funkcí, která si zaslouží vlastní architektonické uchopení. Tyto objekty musí splňovat zcela odlišné požadavky než běžné farmy nebo hotely. Jednak musí funkčně sloužit zemědělské činnosti – skladování, zpracování produkcie, chov zvířat – jednak musí poskytovat pohodlí a estetiku, která turisty přitahuje. Zároveň je zde přísná hygieničnost a bezpečnost kvůli kontaktu s jedlem a zvířaty. Současně je nutno zajistit privatnost a pohodu hostů. Tato trojí funkce – produkční, pohostinská a edukační – není v žádné klasické typologii staveb obsažena.

Současný přístup k navrhování agroturistických komplexů často vedee k rozporům. Investor si někdy přeje, aby stavba vypadala jako tradicionální farma, protože to údajně přitahuje hosty hledající autenticitu. Architekt však čelí výzvě, jak v takové stavbě prakticky vyřešit moderní hotelové standardy, kuchyně, sociální zařízení a zároveň zachovat funkčnost zemědělství. Výsledkem bývají často rozpuštěné, nelogické dispozice, kde se zemědělské a hotelové funkce navzájem kolidují. Jakýsi nešťastný kompromis, kterému neuprospívá ani autenticita, ani funkčnost.

Potřebujeme novou architektonickou typologii, která by byla specificky vygenerována pro agroturistiku. To znamená: jasně definovat, jak se mají oddělovat nebo naopak propojovat jednotlivé funkce, jak řešit cirkulaci hostů a pracovníků, jak elegantně integrovat moderní technologie do půvabu tradičního prostředí, jak navrhovat prostory, které jsou zároveň funkční a vizuálně zajímavé. Některé inspirace můžeme najít v Nordic či jihovýchodní Evropě, kde se agroturistika již léta rozvíjí s částečně osvěčenými řešeními. Klíčové je však nezaměňovat estetickou tradičnost s funkční primitivností.

Čeští architekti a projektanti by měli vnímat agroturistiku jako samostatný stavební typ s vlastní gramatikou. Nejedná se jen o "farmu s ubytováním" – to je jako říkat, že obchodní centrum je jen "dům s obchody". Jakmile uznáme, že agroturistika je svébytný fenomén s vlastními pravidly, otevřeme si cestu k projektům, které budou autentické, funkční a zároveň atraktivní pro současné cestovatele, kteří hledají něco mezi klasickou dovolenou a poznanou zemědělské reality.

Zdroj: ArchDaily

Rubrika: Stavebnictví