Administrativa zdržuje zelenou revoluci v energetice: Proč se budování čistých zdrojů hrouží v byrokracii

Svět čelí bez precedentu kombinaci výzev – geopolitické krize, nárůst poptávky po energii v důsledku umělé inteligence a klimatické změny. Přesto právě administrativa a zbytečná regulace se stávají největší překážkou v rozšiřování obnovitelných zdrojů energie.

Globální energetika prochází příchodem bez příkladu. Postupující geopolitické napětí vytváří chaos na trzích s ropou a zemním plynem, vzestup umělé inteligence vytváří nové tlaky na energetickou soustavu a zvyšuje riziko energetického deficitu v blízké budoucnosti. A vse se odehrává na pozadí nebezpečných vln veder, která jasně dokazují naléhavost energetické transformace světa na čisté zdroje. V tomto kritickém okamžiku by měla být opatření na podporu obnovitelných zdrojů zbavena všech zbytečných překážek. Paradoxně se však ukazuje, že právě administrativa a složitá regulace se stávají největší brzdou v transformaci energetiky.

Čeho se obnovitelné zdroje obávají nejvíce není technologie, ale papírová přesila. V České republice i dalších evropských zemích trvá schválení stavby nové větrné elektrárny nebo solárního parku často roky. Stavebníci se potýkají s desítkami podání, posudky a povolení na různých úrovních státní správy. Zatímco Čína staví fotovoltaické farmy v řádu měsíců, my zde řešíme, zda si okolní občané stěžují na zvuk větrnice. Jde o legitimitní obavy, ale ve chvíli, když se jedná o budoucnost planety, mělo by vítězit vyvážené řešení, nikoliv nekonečné průtahy.

Situace v Česku není ojedinělá. Podobné problémy hlásí i další evropské státy a zejména Spojené státy, kde je administrativa a regulace ještě více fragmentovaná. Stavby velkých solárních elektráren čekají na schválení často deset let a déle. Stavba větrné farmy vyžaduje povolení od federálních, státních i místních úřadů, což vytváří chaos a zpoždění. Firmy věnující se obnovitelným zdrojům tak musí věnovat obrovské prostředky právníkům a konzultantům místo toho, aby investovaly do technologií. Výsledkem je, že se rozvoj čistých zdrojů energije zpomaluje přesně v chvíli, kdy bychom měli maximálně zrychlit.

Tlak umělé inteligence na energetiku bude ve chystaném desetiletí pouze růst. Datová centra s AI algoritmy budou spotřebovávat ohromné množství elektřiny. Bez agresivní expanze obnovitelných zdrojů se neobejdeme. Zároveň ale plynou zprávy o vlnách veder, které si v letošním roce vybraly statisíce obětí. Klimatická krize není vzdálená budoucností, je realitou teď. V podobné situaci nemůžeme si dovolit roky čekat na různá povoláníí a schválení projektů, kterých urgentně potřebujeme.

Řešení je jasné: státní aparáty musí zefektivnit a zjednodušit procesy schvalování staveb obnovitelných zdrojů. Neznamená to zrušit ochranu životního prostředí nebo práva občanů, ale vypracovat rychlejší postupy. Některé země jako Německo již podnikly kroky tímto směrem a zkrátily dobu schvalování větrných elektráren. Česká republika by měla následovat podobný příklad. Když jde o čistou energii, měla by být administrativa služebnicí transformace, nikoliv její překážkou.

Světová energetika se nachází v kritickém bodě. Máme technologie potřebné k transformaci, máme chuť výrobců a investorů ji provést, máme tlak klimatu a geopolitiky k jejímu urychlení. Jedinou věcí, kterou nám chybí, je překonání administrativního chaosu. Pokud jej nepřekonáme nyní, ve zbytku věku si budeme vybírat cenu zpoždění v podobě nestabilnější energetiky, vyšších cen a ještě vážnějších klimatických dopadů.

Zdroj: OilPrice.com

Rubrika: Akciové trhy