6 nejhorších horrorů z 80. let, které jste nikdy neslýchali

6 nejhorších horrorů z 80. let, které jste nikdy neslýchali

Osmdesátá léta přinesla nejen kultovní horrorové klenoty, ale také řadu opravdu katastrofálních filmů, které spravedlivě upadly v zapomnění. Mezi nejhorší pecky z této éry patří filmové hrůzy jako Monster Dog nebo Zombie Nightmare.

Osmdesátá léta byla zlatou érou pro fanoušky horrorů. Zatímco era produkovala evergreeny, které dodnes baví diváky po celém světě, skrývala se v jejích stínech i řada naprosto zapomenutých katek, které se staly terčem pro všechny, kdo se s nimi dostal do styku. Tyto filmy se vyznačují neuvěřitelně nízkou produkcí, špatným scénářem a hrací výkonem, který by mohl udělat konkurenci tzv. B-movieům.

Cuando zlo nemá limit

Na vrcholu pomyslného žebříčku hrůz se umisťuje snímek Monster Dog, kterého režíroval Claudio Guzmán a který měl smůlu být především známý tím, že v něm hrál hlavní roli zpěvák skupiny Venom. Film vypráví příběh hastrman v podobě vlkodlaka, který sužuje vesnici, ovšem bez jediného prvku, který by z toho učinil něco zajímavého či děsivého. Kostým šelmy je katastrofální, střih je nelogický a atmosféra je znečišťující.

S podobným osudem se potýká i film Hobgoblins, který se snažil kapit na úspěch kultovního snímku Gremlins, avšak s rozpočtem, který by nedosáhl ani na pronájem ateliéru. Režisér Joe Dante by si jistě sundal klobouk před tvůrci tohoto paskvilu, kteří se neostýchali jít na úplně jiné křižovatce. Film je tak pitomý, že se stal skvělým zdrojem humoru pro fanoušky bad moviek.

Zombie Nightmare zase kombinuje zombie s kanadským heavy metalem tak nešikovně, že byste si mysleli, že jde o sátirickou grotesku. V hlavní roli se objevuje hudebník Jon Mikl Thor, jehož herecký výkon je stejně ploší jako jeho vlastní vlasy. Scény jsou nudné, zombií jsou směšní a celý film vypadá, jako by byl natočen přátelským videoklapem na výletě.

Tyto filmy nemají nic společného s tzv. kultovními trpaslíky, kterých se stávají některé katastrofy skrze svoji neúmyslnou komičnost. Jde o prosté, nudné a netvůrčí kousky, které zkrátka zklamávají na všech frontách. Jejich jediným přínosem je možnost zasmát se jejich bezmezné hlouposti a uvědomit si, že ne všechno, co se natočilo na filmovém pásku, bylo vůbec mělo být uvolněno do světa.

Osmdesátá léta nás učila, že i z nejzapadlejších rohů světa se mohou vynořit filmové hrůzy, které si nezaslouží žádné pochopení kritiky. Pokud budete někdy procházet seznamem starých horrorů a narazíte na některý z těchto titulů, nejlépe si dejte za uši – váš čas je mnohem cennější.

Zdroj: Collider

Rubrika: Filmy & Seriály